Jarní.

Augustin Eugen Mužík

Jaro se hlásí mně do oken zelení květy a ptáky, plno je krásy a svěžesti. Matko, proč vlhnou mi zraky? Každičké místo jak stezka je vedoucí v bájený Eden. Matko, mně stydno je, v prsou mých posud je zoufalý leden. Bojím se vykročit z jizby ven – pohřbí mne jaro svým květem. Ukryj mne do zimy, matko má ukryj mne před celým světem!

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

150. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SARKOFAG. (Jaroslav Vrchlický)
  2. TVÁ LÁSKA Z DUŠE VYPLELA MI PLEVEL... (Antonín Klášterský)
  3. Otázky na jaře. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NA OBRAZE. (Karel Babánek)
  5. BÁSEŇ O PRÓSE. (Karel Mašek)
  6. Já vpadl v luka tvá... (Vilém Bitnar)
  7. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)
  8. STRUNA LÁSKY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Ginevra. (Jaroslav Vrchlický)
  10. LETNÍ ZÁTIŠÍ. (Josef Svatopluk Machar)