Májová.
Máj opět vzbouzí srdce....srdce...
G. Carducci.
K čemu ten svět zde, plný krásy,
pro koho stvořen máje čas?
S našimi city chvílku hrá si,
a přejde – ony schladnou zas.
Več doufat? Kráčím květným ladem
dnes pln je květu – krátký čas,
a nad tím celým eldoradem
se mrtvé prázdno prostře zas.
Jak těšit má mne doba máje,
ten vůně, písní, lásky čas,
když vím, že vše to k smrti zraje,
že zítra budu sám tu zas?
Nač trhat růži? Zírej na ni,
leč rychle... neb sem kvapí čas,
jenž svadlou růži ve hrob sklání,
a hleď – tvá dlaň je prázdná zas.
[85]
Však v čistou mysl básníkovu
přec úlevu vlil jednu čas –
on v každý máj touž růži znovu
se smát naň nechá zas a zas.
86