Píseň ptačí.

Augustin Eugen Mužík

U lesa omženého(J3f) kam šel již večer spat keř trčel šípkový(J6m) a z větví sterých ran proud vonný nachový(J6m) se květů vyřinul Pták dřímal v trnech jeho(J6f) V tom vítr zavanul Tu pták se ozval v ráz(J6m) a jako krve tok se rozlil jeho hlas(J6m) tak smutně stlumeně a v dálce tiše has(J6m) O hrobu pěl jenž spí pod keřem růží v houští(J6f) že širém na světě jen on ví o něm sám(J6m) a onen růží keř jenž v mrtvé srdce spouští(J6f) své mladé kořeny Hrob sám tak sám tak sám(J6m) A píseň umdlená jak tichá bolest vála(J6f) tou nocí mlčící Kol krajina dál spala(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	13
Jamb:	13 (100 %)