Píseň ptačí.

Augustin Eugen Mužík

U lesa omženého(J3f) kam šel již večer spat keř trčel šípkový(J6m) a z větví sterých ran proud vonný nachový(J6m) se květů vyřinul Pták dřímal v trnech jeho(J6f) V tom vítr zavanul Tu pták se ozval v ráz(J6m) a jako krve tok se rozlil jeho hlas(J6m) tak smutně stlumeně a v dálce tiše has(J6m) O hrobu pěl jenž spí pod keřem růží v houští(J6f) že širém na světě jen on ví o něm sám(J6m) a onen růží keř jenž v mrtvé srdce spouští(J6f) své mladé kořeny Hrob sám tak sám tak sám(J6m) A píseň umdlená jak tichá bolest vála(J6f) tou nocí mlčící Kol krajina dál spala(J6f)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

224. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V kraj sesmekly se dlouhé stíny steré (Jiřík Luděk Moravský)
  2. Introdukce do pohádkové noci. (Antonín Sova)
  3. Siesta. (Otokar Březina)
  4. PAN (Jan Opolský)
  5. VEČER V TYROLSKU. (Ladislav Linhart)
  6. LETNÍ VZPOMÍNKA. (Karel Červinka)
  7. KRUTÉ LÉTO (Antonín Sova)
  8. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  9. I. Byl vonný večer, v podletí jak bývá, (Jaroslav Vrchlický)
  10. LISTOPAD. (Josef Svatopluk Machar)