V noci sám.

Augustin Eugen Mužík

V noci sám.
Tak sám tu stojím v pusté noci – kol ticho, šero, prázdno, mráz, a jenom z dálky neskonalé sem plane zlatý, hvězdný pás. Kde jaká hvězda, v dutou kouli vše ruka tajná vetkala, jak na rubáš by slzy lásky neznámá bytost plakala. A duše touží v onu chvíli pro všecko světské odumřít, a choré srdce pije z plna ten velký, svatý, věčný klid. [127]

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík