Noční růže.

Augustin Eugen Mužík

Jsi sama. Z koutu, kam tvůj smutný květ se níží, jen temno vyzírá. Na smrt se slunce bojíš, před každým paprskem se trapně nepokojíš a temna miluješ jen němou, dusnou tíži, a v prvním rozkvětu již na svou smrt se strojíš. Ty rosteš v samotě a zhyneš. Nezapěje pták v slunce usmání ti svoje sladké písně. Tvůj list se ukrývá, tvůj květ se bázní chvěje, a čím víc temna kol a samoty máš tísně, tím víc též kalich tvůj – má růže – vůně leje. V tvém temnu nezříme, my cítíme jen tebe. Tak srdce v hlubině své smutnou lásku tuší, kdy úsměv naděje mu navždy vzalo nebe. Tak láska umírá jak vůně tvá kdes v duši ve tmě, jež nesvitne, a v mrazu, který zebe... A čím víc temnoty se na tě, drahá, sklání. tím víc se rozplýváš ve zádumčivé vůni. Ten černé noci hrob tě před zhynutím chrání. Tak našem ve srdci, v hluboké jeho tůni, čím zoufalosti víc, tím více milování.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

261. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  3. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PŘI ZÁPADU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Emanuel Miřiovský)
  6. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  7. V Tvé svatyni. (Xaver Dvořák)
  8. TVÉ OKO A TVÁ PÍSEŇ. (Adolf Brabec)
  9. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  10. Resignace. (Augustin Eugen Mužík)