Smích a vtip na retu žíznivém,
v hlavě sta nových myšlének,
táhneme přízraků bludivem
za zpěvu sester a milenek
bujaří, jasní, jak se sluší
tomu, kdo plápolat ve své duši
žár božský tuší.
Za vaší vlajkou, ideály,
pro zář volnosti v lidstva porobu
náš život je boj a pochod stálý
od kolébky až do hrobu!
Co zítra bude, nás neděsí,
leč dnešek buď náš, pouze náš!
Hle, mlha se táhne nebesy,
než zvíš, juž večer tu máš,
a potom propadneš spánku a mdlobě,
a kolem všady, v světě i v tobě
bude jak v hrobě.
Za vaší vlajkou, ideály,
pro zář volnosti v lidstva porobu
náš život je boj a pochod stálý
od kolébky až do hrobu!
Tak tedy vesele, bratři, jen,
ať konvice kolují, píseň zní!
Nechť jeden z nás utone v smrti jen,
když ostatní jaří jsou, vítězní.
Za padlého nový vstup v naše řady,
ať jako pluk věčně zdravý a mladý
jsme opět tady!
Za vaší vlajkou, ideály,
pro zář volnosti v lidstva porobu
náš život je boj a pochod stálý
od kolébky až do hrobu!
Buď pokoj zesnulým! Ať vane dnes
zvuk slavných panichid v klidnou jim říš!
Do žalmů pohřebních mísí se ples
a slzy padají v plnou nám číš.
Však i ten mrtvý ze své jámy
slyše ten hymnus dobře známý
zpívá jej s námi.
Za vaší vlajkou, ideály,
pro zář volnosti v lidstva porobu
náš život je boj, a pochod stálý
od kolébky až do hrobu!
Jeť rozkošný život a čestný je skon,
co žádáš si, srdce mé, zde ještě víc?
Jdi s úsměvem, písní budoucnu vstříc,
a křikněme bouřně v pouti své sklon:
,Zdar lásce a lidskosti, umění, vlasti!(
Tím heslem i Flegethon ve propasti
bude se třásti!