Bříza.

Augustin Eugen Mužík

Stojí bříza jak nevěsta tam, kde v háj se stáčí cesta. Tělo jako krasavice, útlé boky, směvné líce. Bílý šat a dlouhé vlasy v proudy volné rozpletla si. A dech větru kolem vlaje, s dlouhými si vlasy hraje, jak by ženich družku vítal, splítal vlas a rozeplítal. Oj, ty břízo, těš se žití, dokud jarní slunko svítí! Přijde jeseň, bouře roje, pocuchají vlasy tvoje, promočí tvé bílé tělo, bude zde tak neveselo, a tvůj ženich, moje dítě, jako zrádce opustí !

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

620. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nevěsta a žena. (Adolf Heyduk)
  2. U modřínu. (Adolf Heyduk)
  3. KREMACE (Josef Kalus)
  4. Věže. (Jan Daniel Korvín)
  5. NOČNÍ VIDĚNÍ. (Karel Skřivan)
  6. NEVĚRNÁ (Otokar Fischer)
  7. V parku. (Adolf Heyduk)
  8. XXXII. Stráň pukla v lilie bílé, (Vítězslav Hálek)
  9. Mně nechte ji...! (Xaver Dvořák)
  10. Z violek. (Irma Geisslová)