Perdita.

Augustin Eugen Mužík

Kdys byla děckem. Její skutků listy let dlouhých celou řadu byly čisty, a kdyby Bůh ji mladou byl vzal k sobě, tak cudná, čistá spáti mohla v hrobě jak lilje, jež i z hnusné šachty zkvítá – perdita! Zdaž byla šťastnou? Lichéť lidské štěstí, a nechce každý pouta jeho nésti, a kdo z nás jeho opravdu si žádá, kdy brat či sestra vedle hořce strádá a Satan z tužeb našich laur si splítá – perdita! A dnes je mrtva. Její ruka bledá jak větev sklaná víc se nepozvedá ni k prosbě ani hrozbě. Dokonáno. To děsná byla noc, a přišlo ráno, a byla zas jak růže nerozvitá – perdita.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

227. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLEDÁNÍ. (Antonín Sova)
  2. Žalm života. (Jaroslav Vrchlický)
  3. DĚLNÍKOVA RODINA. (Antonín Sova)
  4. IV. Nač zde sklonných vrbin u ohradě (Jan Neruda)
  5. SMUTNÝ OBRÁZEK. (Adolf Bogner)
  6. Přeludy. (František Cajthaml-Liberté)
  7. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  8. POSLEDNÍ ŽREC. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ZTROSKOTANÉ SODOMY (Antonín Sova)
  10. III. Nuž zraky sem, na tuto tvář, (Vítězslav Hálek)