Na rodné nivě.

Augustin Eugen Mužík

Od končin nebes k horám dalekým(J5m) jež s blankytem se v tichý pojí lad(J5m) a koupají se v čistém slunečnu(J5m) a vypravují drobné pohádky(J5m) svým šotkům malým kteří v kapradí(J5m) si zlaté bájné zámky budují(J5m) a krásným vílám které ve skrytu(J5m) si dlouhé rusé vlasy česají(J5m) a čisťounkou je vlaží rosičkou(J5m) a pestrá kvítka do nich vplétají(J5m) jak požehnaný všemi dary stůl(J5m) se rodná naše niva prostírá(J5m) Co síly všude krásy lahody(J5m) Jak svěží barvy v harmonii lnou(J5m) To moře vzduchu čisté průhledné(J5m) se chvěje tak jak svatí andělé(J5m) by letěli jím tajně Teplý van(J5m) sem větru spěje vůní opojen(J5m) a písničku si bzučí veselou(J5m) Zde klasné jezero tam opodál(J5m) se říčka vine květnou lučinou(J5m) jak tepna kraje Jívy na břehu(J5m) jak vdovy sedí v smutných myšlénkách(J5m) a pláčí v duši a své šediny(J5m) do tichých vlnek noří Starý dub(J5m) zde stojí jako otec krajiny(J5m) a jeho mocná plná koruna(J5m) ba každý jeho list jak varhany(J5m) do dáli šumí hymnu tajemnou(J5m) Ten velikán snad vítal ve kraj ten(J5m) sbor prvních dědů našich slyšel zpěv(J5m) jímž slavili ten zemský ladný ráj(J5m) zřel bohy jejich velké laskavé(J5m) a dýchal vůni libých obětí(J5m) Oh jiný bůh sem přišel z daleka(J5m) Tu švihly topory a svatý háj(J5m) se sřítil k zemi s hromným rachotem(J5m) v dál uletěli ptáci posvátní(J5m) a staří bozi zastřeli svouc líc(J5m) a zašli navždy v hory vody vzduch(J5m) A ty jsi děde všeho svědkem byl(J5m) zpěv Kdo jste boží bojovníci hřměl(J5m) až ku horám se snesl budil je(J5m) z jich věkověčných snů a vážných dum(J5m) a zpět se valil mocnou ozvěnou(J5m) Zde bitva řádila zde švihal mlat(J5m) a jako suché listí v jeseni(J5m) zde střely šuměly V tvůj pevný bok(J5m) jak mnohý oštěp zaryl se a meč(J5m) tvé svaté tělo pálil žhavý lunt(J5m) Ó strome boží co jsi všecko zřel(J5m) Cos cítil tu kdy rodné půdy syn(J5m) štván z domova a krbů rodinných(J5m) jak druhý Kristus cestou křížovou(J5m) se do ciziny vlekl Pod tebou(J5m) zde usedli a v pláči volali(J5m) by smrť je trýzně žití zbavila(J5m) neb život bez vlasti je trýzní jen(J5m) Tys děde tehdá nejlibější stín(J5m) jim stýlal ve skráň Vyplakali zrak(J5m) zpět ve vlasť upřený pak zašli v dál(J5m) Ó dovol mi bych jejich památce(J5m) zde slzu ronil Neb co přišlo pak(J5m) toť bídy poušť toť hrůzy potopa(J5m) Pud lidí zvrhlý v šelmy nejhorší(J5m) Jen požár všude zříceniny dým(J5m) jen mrtvé trupy krve kaluže(J5m) jen hlad jen mor jen hřích a zase hřích(J5m) Zde mlkne v bázni píseň pěvcova(J5m) a chromne ruka harfu ladící(J5m) Dál do kraje sic prsa puknou mi(J5m) Buď s Bohem starče Dnů tvých posledních(J5m) kéž mráz se netkne ani parna znoj(J5m) Dál zrak se nese Kolem ticho tak(J5m) ni tráva nehne se ni květ ni klas(J5m) Nač příroda zde myslí Tajemství(J5m) li velké skrývá svatá její hruď(J5m) O jistě jistě v taji dumá tak(J5m) Mne Jaro času dítě milostné(J5m) k životu budí vonným deštěm svým(J5m) a vlahou rosou pojí do syta(J5m) Mne léto hřeje síly dodává(J5m) a živné mízy do všech lije žil(J5m) Zde lidstvu strojím živodatný chléb(J5m) tam na výsluní révu pěstuji(J5m) Jáť oltářem jsem Nejvyššího v dík(J5m) mu nekrvavou oběť podávám(J5m) Ó vznešený a svatý úkole(J5m) Být matkou živitelkou lidí všech(J5m) a všehomíra knězem smíření(J5m) Nechť Jeseň přijde žena chudobná(J5m) a bohatství mne zbaví klasy mé(J5m) již bělají se jako starcův vlas(J5m) a šepotavým šumem hlásí se(J5m) a tíhnou k zemi Lidé smrtelní(J5m) vám podávám se celá k požitku(J5m) Jen vezměte a jezte pijte mne(J5m) Hle chléb váš živný totě tělo mé(J5m) a víno krev má Žijte v pokoji(J5m) nechť nehořkne vám slzou denní chléb(J5m) nechť vaše krev jej nikdy neskvrní(J5m) A ticho všude jenom zlehýnka(J5m) jak zlata jasný zvuk se ozývá(J5m) hlas křepelky a skřivan svobodný(J5m) se s plným srdcem vznáší k zenitu(J5m) a pěje píseň klidu hojnosti(J5m) Ach rodná zemi drahá matičko(J5m) Rci jakou mocnou blahou náladu(J5m) v svém nitru chováš a ji sděluješ(J5m) i lidským prsům Konejšíš jich spěch(J5m) a sílíš k práci víře nadšení(J5m) a zoufalosť li černá dusí je(J5m) ty nadchneš zas je novou odvahou(J5m) a láskou smírem odpuštěním Vzduch(J5m) jejž dýchat dáváš volným dětem svým(J5m) jest jako teplé mléko mateřské(J5m) a ňadra svá kam vábíš k oddechu(J5m) jsi postlala jim květy mateře(J5m) že voní balsamem Ó matičko(J5m) nač zlo zde v světě proč zde teče krev(J5m) Proč vraždí matka vlastní svoji mláď(J5m) Proč bratr brousí dýku na bratra(J5m) Oh běda matko Proč že častokrát(J5m) kdy na tebe jsem hleděl slouchaje(J5m) tvůj tajný šepot žilobití tvé(J5m) a sílící tvou vůní opojen(J5m) přec poklidu jsem neměl táže se(J5m) Ty rodná půdo odkud čerpala(J5m) jsi vládu sílu těžkým klasům svým(J5m) zda z potu lidu zotročilého(J5m) jenž denně s jeho čela v tebe tek(J5m) či z jeho slzí jimiž tvrdý chléb(J5m) si mělnili či z krve nevinné(J5m) již pokropen byl každý koutek tvůj(J5m) Těch různých barev divné sbratření(J5m) I zeleň bují líp víc svěžesť plá(J5m) kdy kořeny se její napojí(J5m) do syta lidské krve ruměnné(J5m) A lidé lidé Běda matičko(J5m) nad medoviny vína zámořská(J5m) jim lahodí zas čerstvá bratří krev(J5m) Ó prorokyně hluchých neblahá(J5m) v hluk strojů lží a lidokupčení(J5m) ve vřavě úroků a všednosti(J5m) čím tvůj je hlas jenž bázní chvěje se(J5m) Čím světu lesk je zlatých klasů tvých(J5m) v krvavý plápol jeho dukátů(J5m) V ryk jeho děl a polnic bubnů třesk(J5m) čím jemná píseň tvého skřivánka(J5m) Ne matko dobrá Výtka nižádná(J5m) ni jaká hořkosť nezasmuť tvůj hled(J5m) Ve chléb svých klasů vína svého v med(J5m) nám žluči nepřidávej Prohlédne(J5m) ten člověk jednou sebe nalezne(J5m) a pozná sám že žaly rozséval(J5m) jež potom sklízí Meče odhodí(J5m) a svalí děla mořských do hlubin(J5m) a z okovů a masožravých pout(J5m) si skuje pevný chlebodatný pluh(J5m) Kéž nad mým hrobem vzejde doba ta(J5m) Kéž vítězný ten z pouta skovaný(J5m) pluh poprvé až vnoří matičko(J5m) se znova tiše ve tvou svatou hruď(J5m) i mých se dotkne kostí neživých(J5m) Ty mrtvé kosti rajskou rozkoší(J5m) se naposledy ještě zachvějí(J5m) a s prachem tvým se spojí na věky(J5m)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

932. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K oslavě V. K. Klicpery. (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (František Serafínský Procházka)
  3. Tu a tam sluneční jasy ( H. Uden)
  4. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  5. Povolání ke žni. (Bohuslav Tablic)
  6. Hřej, zlaté slunečko... (Josef Václav Sládek)
  7. POSLEDNÍ KLAS. (Jaroslav Vrchlický)
  8. POTKÁNÍ V POLÍCH. (Eliška Krásnohorská)
  9. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. ORÁČ. (František Serafínský Procházka)