V našem kostelíčku.

Václav Antonín Crha

Tam v tom našem tichém kostelíčku, o jak šťastný jsem to býval, vždyť jsem tenkrát ještě sníval o anjelích jen a o nebičku; o nebi, s nímž poutala co páska slova mne: „Bůh můj je láska.“ Dívko, bylo to však jenom snění nebe jsem jen kolem sebe měl: teprv když jsem Tebe uviděl slavil jsem své ze sna probuzení. S anjelem a v nebi žil můj duch, hlásaje slova: „Láska – je můj bůh!“

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

420. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rozžehnání. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. SPOJENÍ (Božena Benešová)
  3. Tak dlouho! (Adolf Heyduk)
  4. MYSLIL JSEM, ŽE ŠŤASTEN BUDU... (Ludvík Lošťák)
  5. I. Velectěná, drahá slečno! (Herma Pilbauerová)
  6. 26. Ach to bylo těšení (Josef Uhlíř)
  7. Jistota. (Josef Wenzig)
  8. 67. Ještě dnes mi probíhá mráz kosti (Jan Kollár)
  9. 19. Dědovi. (Josef Uhlíř)
  10. Žáčkové nebeští. (Václav Antonín Crha)