Píseň o ráji.

Václav Antonín Crha

Dobo děctví, žítí mého ráji, zdaž se mi kdy vrátíš zpět? půl srdce bych ti postoupil, jen kdybych tě za to koupil, – za tě dal bych svět. Zahrádečka na malém vršíčku, kol ní plůtek z rokytí: o jak v budce rád jsem hlídal, v jasném slunku plynouť vídal své živobytí. Vedle naší druhá zahrádečka plůtek hustý, hlohový, s Dorotkou jsem si tu hrával, odešla-li, rád hlídával – za ni – bláhový. Jestli na mne hodila kdy v žertu jablátek pár těšínských, vběhla honem za rokytí a z mých jablek krupobití měla jenom smích. A však dal-li jsem jí kdy jabličko, zlíbav rtíčky růžené: prstíčkem mi hrozívala a mé dárky nazývala zapovězené. Ráj však prchnul s jablíčky rájskými, nechav tužbu v srdci mém: abych někdy této děvě, dětinského ráje Evě, být moh’ Adamem.

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

34. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  2. Dýmce. (Alois Škampa)
  3. Já jsem tě hledala... (Růžena Jesenská)
  4. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Antonín Klášterský)
  6. VII. Marně ohlížím se (Adolf Heyduk)
  7. Co všecky smutky jsou... (Růžena Jesenská)
  8. poslední soud (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Vlaštovky. II. (Růžena Jesenská)
  10. VZDUCH JE DNES TEPLÝ (Antonín Sova)