Zrazená hvězda.

Václav Antonín Crha

S oblohy když večer na mne hvězdiček zbor shlíží, vzpomínám si na svou lásku, jak mi srdce tíží. Nazpíval mi Vojtíšek můj o srdci svém mnoho, prý tam nebe a já prý jsem hvězdou nebe toho! Však to nebe rozklenuté hvězd má celé stádo, a to srdce Vojtiškovo houfy jich má rádo. Proto smutním, když tak na mne hvězdiček zbor shlíží: vzpomínámť na prchlou lásku, jak mi srdce tíží.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

397. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  2. ZPĚVCŮV RÁJ. (Karel Sabina)
  3. Jedné z Růží Sáronských. (Siegfried Kapper)
  4. 24. NÁŘEK. (Karel Hynek Mácha)
  5. 6. Kol když hučí, kol když bouří (Václav Bolemír Nebeský)
  6. III. (Karel Sabina)
  7. X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá, (Boleslav Jablonský)
  8. POMNĚNKY. (Karel Sabina)
  9. Sláva snů mých. (Josef Václav Frič)
  10. Stella. (Siegfried Kapper)