Měsíček byl jen u ní.

Václav Antonín Crha

Pláče děvče v komůrce své že stín dělí milenců dvé, že stín kalí výsluní: marně bledá dívka lkala, sama v komůrce čekala – měsíček jen byl u ní. V tiché komůrce se modlí, ptá se noci, kdy s ním prodlí a zažije slastných dob: měsíček však tichou tváří do komůrky na ni září, a v dáli na jeho hrob. Když se dívka domodlila, tichost se v ní rozhostila, že nebe slib vyplní: Kynul ten, jenž ji oblíbil, anjel smrti ji políbil: Měsíček jen byl u ní.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

133. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Nebeklíč. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. 3. O měsíčku! Jasná záři! (Václav Bolemír Nebeský)
  4. 20. Pod okénkem mé milenky (Karel Hynek Mácha)
  5. Varoň. (Antal Stašek)
  6. Dokola noc, černo žití, (Josef Holý)
  7. ZASTAVENÍČKO (druhé). (Václav Hanka)
  8. HROB MLADÉ PĚVKYNĚ. (Václav Věnceslav Ráb)
  9. K měsíci. (Matěj Havelka)
  10. Vlnka klevetivá. (František Chládek)