Měsíček byl jen u ní.

Václav Antonín Crha

Měsíček byl jen u ní.
Pláče děvče v komůrce své že stín dělí milenců dvé, že stín kalí výsluní: marně bledá dívka lkala, sama v komůrce čekala – měsíček jen byl u ní. V tiché komůrce se modlí, ptá se noci, kdy s ním prodlí a zažije slastných dob: měsíček však tichou tváří do komůrky na ni září, a v dáli na jeho hrob. Když se dívka domodlila, tichost se v ní rozhostila, že nebe slib vyplní: Kynul ten, jenž ji oblíbil, anjel smrti ji políbil: Měsíček jen byl u ní. 59