Mnichova poslední píseň.

Václav Antonín Crha

Až mi přijde doba odřeknutí lásky se, radostí všech, za to ždám Tě Bože všeho hnutí, jen mně lyru, zpěvy nech! K těm jsem přilnul srdcem, duši svojí, k nim vždy útočiště bral, znaly lásku, svobodu i moji, můj ať znaj’ též vnitřní žal. Ze strastného života pak tísně, dám Ti nejprv děky v zjev, zvučné Tobě pěti budu písně, slavně svatý chvalozpěv. Když nad hroby mojich roditelů, slunko již se nachýlí, rozeladí lyru svou tam v želu, syn jich – trudem unylý. Hlasem zalkám u velikém bolu, až již strast mne překoná, – že se zachví smrtného kol dolu: „kde jsi otče – matko má!“ Samoten ve loubí u potoka pohřbím srdce s láskou svou, skropím hrob ten vřelou slzou z oka, „pohřební“ pak zavzní tmou! Zasednu na lásky své tu rumy, plakat budu nad sebou, až tam pukne srdce, pějíc dumy nad svou láskou pohřbenou. Ach – a již zde doba odřeknutí lásky se, radostí všech: Pročež ždám Tě Bože všeho hnutí, jen mně lyru, zpěvy nech!

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

84. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VII. Juž počnu v záchvatě horoucím pěti: (Gustav Pfleger Moravský)
  2. ZLOMKY Z DENNÍKU. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XL. Tolik jsem juž o své milé (Gustav Pfleger Moravský)
  4. V touze. (Rudolf Pokorný)
  5. XLIII. Jak přec plno jedno moje srdce bylo, (Gustav Pfleger Moravský)
  6. XV. Ach! ty srdce přežádoucí, (Gustav Pfleger Moravský)
  7. XXX. Víc nerozněcuj rány moje (Gustav Pfleger Moravský)
  8. XIV. Z úst cizích zní teď šveholící píseň, (Gustav Pfleger Moravský)
  9. XXIII. Když’s ponejprv ty zapěla (Gustav Pfleger Moravský)
  10. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)