XXX. Víc nerozněcuj rány moje

Gustav Pfleger Moravský

Víc nerozněcuj rány moje Svým sladkomluvným usměním! Nadarmo vzbouzíš v srdci boje, Jež sotva ztichly umdlením. Juž svou tě zváti nelze mi; Buď s Bohem tedy, dražená! Jedině má’s ty písněmi, Když pějí ňadra schvácená. Když dlím blíž tebe zarmoucený, Tou měkkou řečí nešvehol! Neb tvého hlasu milé zvěny Žalostný budí v srdci bol. Ach! vše ta rozkoš zákynná, Jež slastně vzkvítá z tvojich rtův, Ta jedině mne vzpomíná Na prchlé štěstí dávných dnův. Snad spěšný čas dá mírných lékův Puklému srdci v ňadrách mých; Snad paměť zabude tvých vděkův A směvův milokouzlivých! Jen když se loučím s tebou dnes S tím nevýslovným žalem svým: Ať v zvuku rtův tvých nezní ples, Ať úsměv nehraje rtem tvým!

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

9. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Odpusť mi, pěvče přesladko mluvící, (Gustav Pfleger Moravský)
  2. A ... (Gustav Pfleger Moravský)
  3. XXXIII. Marji. (Gustav Pfleger Moravský)
  4. XIV. Z úst cizích zní teď šveholící píseň, (Gustav Pfleger Moravský)
  5. IV. Slávy věnce do zpěvného (František Ladislav Čelakovský)
  6. ZLOMKY Z DENNÍKU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)
  8. V touze. (Rudolf Pokorný)
  9. VZDORNÁ LYRA. (Josef Václav Frič)
  10. X. Jak Luna tiší dol i bor (Gustav Pfleger Moravský)