Zpěv Čecha.

Václav Antonín Crha

Vlach zpívá krásně, uhlazeně, ba mistrem jmín, kdekoli pěl: než, aby srdcem z hloubi pohnul a ňadra citem rozechvěl, by duch se mocně vzhůru vznesl a zrak se v slzách potápěl: tak předce – byť i zvučně zpíval, – syn jihu nikdy nezapěl! Ten pěje ústy, pěje hrdlem a srdce mlčí v zpěvích těch: než od srdce a k srdci pěti to dovede přec jenom Čech!

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

97. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Válka. (Josef Krapka-Náchodský)
  2. 47. Moje lýra. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. 61. Jako plavec radostivě tleská (Jan Kollár)
  4. SRDCE OHLAS. (Václav Jaromír Picek)
  5. Na Kollára. (Karel Marie Drahotín Villani)
  6. 73. Nuže, pokud srdce mladé bije, (Jan Kollár)
  7. VIII. Po lukách, hájích chodívám (Alexandr Balcárek)
  8. Pravý domov lásky. (Václav Jaromír Picek)
  9. VI. Jedněm stříbro v hrdle zvučí, jiným stříbro v kapse zvoní, (Josef Kubelka)
  10. Tak z hloubi nitra písní v duši vzplát, (Jaroslav Vrchlický)