SRDCE OHLAS.

Václav Jaromír Picek

Míno, když ti z duše zpívám, A ty dlíš tak vedle mně, Svolujíc, by ruka moje Spočívala v ruce tvé; Ach tu v ráji se potápím, Duše má je blažená, A mé srdce přizvukuje: Míno, Míno, Míno má. Proč to v srdci mém zaznívá, Proč mě klame sladký hlas? Vždyť já mám tě věčně míjet, A on přec se hlásí zas; Pro mně’s, duše, hvězdou dálnou, V jiný ráj co zapadá, Srdce však přec opětuje: Míno, sladká Míno má. To mé srdce jest jak dítě, Jež hra klamná oblaží, Nech mu, Míno, ty radosti, Až se samo nabaží; Když ví, že se někdy vezme Hříčka mu ta milená, Pak ať pláče nebo zpívá: Míno, Míno, Míno má.

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

1. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Po lukách, hájích chodívám (Alexandr Balcárek)
  2. 47. Moje lýra. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. PODZIM. (Václav Jaromír Picek)
  4. XIV. Ušel Míně slavík, (Jan Vlk)
  5. 31. Těchto na rtech, srdce tvého prahu, (Jan Kollár)
  6. Zpěv Čecha. (Václav Antonín Crha)
  7. 2. Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné (Jan Kollár)
  8. 5. Ach, jak mnoho, velmi mnoho (Václav Bolemír Nebeský)
  9. VI. Že musíme se rozloučit, mi děli, (Adolf Heyduk)
  10. 10. Jak mně se láska zdařila, (Ranko Petar)