Sen vlasti syna.

Václav Antonín Crha

Osudem stíhán bloudí světem uštvaný psanec, vlasti syn, a marně čeká spásy jitra, kdy vyslyší jej Hospodin. Zapoměl Bůh se nad národem, v okovy sepjal svobodu, a navždy z vlasti vyobcován nejlepší květ je národu. Pod cizým nebem, v cizých lesích, cizým napájen pramenem, musí vzít za vděk za dne hladem a v noci chladným kamenem. Opuštěn, neznán, klesl na zem, u moře na zem, unaven, poutnickou hůl svou poodložil a Bůh mu přítele dalsen. I viděl nebe otevřené po zlatých stupních anjely, a balsám nebeský naň kanul, co rány v srdcí zacelí. I chutě chopil se své hole, když zasvítla mu jitřenka: jej mezi chladným lidstvem hřeje na blažený sen myšlenka. štván je ode dveří k dveřím, že není u ních domovem, – – jest šťasten, že svůj ráj i domov i vlast můžnosit v srdci svém.

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

699. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Matka sedmibolestná. (Jan Neruda)
  2. MYSTICKÝ PTÁK (Xaver Dvořák)
  3. Stopy Kristovy. (Sigismund Bouška)
  4. LUPEN VAVŘÍNU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SMÍR. (Josef Václav Sládek)
  6. JESUS BARABBAS. (Sigismund Bouška)
  7. JANUS – KRÁSNOHORSKÁ. (Josef Svatopluk Machar)
  8. IV. Zanech města, zlaté modly, (Adolf Heyduk)
  9. IV. Zrak Evin dosud slzí pro ráj ztracený (František Leubner)
  10. Znáš ten kraj?! (Xaver Dvořák)