Hora matutina.

Augustin Eugen Mužík

Hora matutina.
Ó bože můj, jsem unaven, slyš ospalého srdce lkání. Mne děsí bdění, straší sen, ta chvíle mdlého vzpomínání. Již cítím každou minutou, jak ze srdce se krev mi tratí, a plachtu černou, napnutou jak prapor smrti mozkem vláti. Či v mlze smyslu, umdlení, jež mysticky mé tělo víže, ty, Pane, ve tmy odění jsi právě snad mi blíže? 13

Kniha Písně života (1894)
Autor Augustin Eugen Mužík