Smrti.

Augustin Eugen Mužík

Smrti.
Jen jiskru lásky dej nám dříve v žitížití, v tu bludnou pouť, jež skončí u hřbitova, jen drobný koutek, v němž se hnízdo schová, a v něm nás nech na chvilku zapomníti. A silou čistých duší šťastnu býti, a sníti činy, mládnouti v nich znova, a boha tušit pravdy věčná slova, ta, jimiž v blescích Kříž a Sinaj svítí. A pak, až v podzim život nachýlí se jak jabloň, jež je plna plodů zlatých, ó vem nás sobě, den kdy k spánku tmí se. Dej klid nám dlouhý píti bez úkoje a cítit měkkost dlaní matky svatých – vždyť jsme, ó Smrti, všichni děti tvoje! 29