Smrti.

Augustin Eugen Mužík

Jen jiskru lásky dej nám dříve v žití, v tu bludnou pouť, jež skončí u hřbitova, jen drobný koutek, v němž se hnízdo schová, a v něm nás nech na chvilku zapomníti. A silou čistých duší šťastnu býti, a sníti činy, mládnouti v nich znova, a boha tušit pravdy věčná slova, ta, jimiž v blescích Kříž a Sinaj svítí. A pak, až v podzim život nachýlí se jak jabloň, jež je plna plodů zlatých, ó vem nás sobě, den kdy k spánku tmí se. Dej klid nám dlouhý píti bez úkoje a cítit měkkost dlaní matky svatých – vždyť jsme, ó Smrti, všichni děti tvoje!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

763. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  2. None (Karel Babánek)
  3. PODZIM. (Roman Hašek)
  4. Pojď, lani uštvaná... (Augustin Eugen Mužík)
  5. PÍSEŇ. (Alois Škampa)
  6. Velikonoce. (Jan Pelíšek)
  7. NA HŘBITOVĚ. (Josef Kuchař)
  8. Jarní dnové. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Smím věřit? (Xaver Dvořák)
  10. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)