Dukáty.

Augustin Eugen Mužík

Čněl Kristus jako maják na svém kříži, a záře z jeho vycházela hlavy jak ze slunce, že kolem širé davy své zraky mohly otevřít jen stíží. Jen ďábel ze svých vydobyv se mříží na břevna sed’ si jako havran tmavý, a časem v krakot pustil se tak lkavý, jak ten, jehož se konec jistě blíží. Krev prolitá pak zvolna tekla dolů, by obrodila svět ten proklatý a smířila jej s bohem v syna bolu. Tu havran chytil krůpěje té krve a hodil ve svět jako dukáty, a vesel odplul, odkud přišel prve.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

745. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Soucit. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ARMÉNSKÁ LEGENDA (Otokar Fischer)
  3. Pod majákem. (František Táborský)
  4. MAJÁK. (František Kyselý)
  5. Vidění svatého Kiéran-Killa. (Josef Václav Sládek)
  6. PRAMEN (František Serafínský Procházka)
  7. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  8. VLADAŘ SOBĚ. (Antonín Sova)
  9. Na moři. (Josef Baše)
  10. Maják. (Jaroslav Vrchlický)