Dvojí slasť.

Augustin Eugen Mužík

Dvojí slasť.
Chci„Chci umřít, jediná ta radosť zbývá!“ Tak chorý člověk, opuštěn a zmámen již nudou žití, chce, by hrobní kámen v něm srovnal všecka marná přání divá. A v stínu bohů dvou se kolem dívá. Ten jeden bůh je život, slasti pramen, a druhý smrt, jež hrou kovových ramen jej uchopí, až s vichrem v chaos splývá. A člověk hroznou dvojí slasť tu tuší: co větší, neví, zdali bdít či spáti a v zapomnění věčné hroužit duši. Ó jaká slasť – být, nebýt – která větší? Já viděl živé děsnou chvět se křečí a mrtvé věčným úsměvem se smáti. 84

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík