Jezero.

Augustin Eugen Mužík

Jezero.
Znám jezero, jež skryto v horském lůně jen v sebe samo noří se a hloubí. Krev řeky nová s ním se nezasnoubí, a přítel potok k němu nezastůně. Ni vítr divý, po břehu kol duně, ni obloha, ni skály, jež je vroubí, taj nezná jeho života a zhouby. Jen v sebe vrací, v své se ztrácí tůně. Přec časem zdola vzkypí to a vzryje a prudké vlny na povrchu tvoří a jimi divě o kraj břehu bije. To v hlubině cos bortí se a boří a poslední se silou ještě vzpírá, než věčný hrob se nad tím uzavírá. 89

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík