A lidé?...

Augustin Eugen Mužík

A lidé?...
A lidé? Rod to nízkých, podlých hadů, již syčí v klepech, klevetách a záští. Teď důvěrně v tvém zahnízdí se plášti a mléko lásky v divém pije hladu. Hleď – pestrou kůži svleká – novou zradu to vymýšlí. Hleď, bolem čelo vraští – teď svíjí se, až kosti v těle praští, však náhle v patu uštkne tebe vzadu. Je v děrách temných každý jenom šťasten, kdy uštknout chce, tu vylézá z ní zlostný, a zraniv zas se v díru vrací plaz ten. A slunce pravdy, lásky dlouhých věků jest k tomu jen, by dříve smrtonosný v něm uzrál jed, ten symbol jeho vzteku. 100

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík