A lidé?...

Augustin Eugen Mužík

A lidé? Rod to nízkých, podlých hadů, již syčí v klepech, klevetách a záští. Teď důvěrně v tvém zahnízdí se plášti a mléko lásky v divém pije hladu. Hleď – pestrou kůži svleká – novou zradu to vymýšlí. Hleď, bolem čelo vraští – teď svíjí se, až kosti v těle praští, však náhle v patu uštkne tebe vzadu. Je v děrách temných každý jenom šťasten, kdy uštknout chce, tu vylézá z ní zlostný, a zraniv zas se v díru vrací plaz ten. A slunce pravdy, lásky dlouhých věků jest k tomu jen, by dříve smrtonosný v něm uzrál jed, ten symbol jeho vzteku.

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

202. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (František Chalupa)
  2. VIII. BALLATA NA PENÍZ SE SV. JIŘÍM DRAKOBIJCEM. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ZDENĚK ZE ŠTERNBERKA. (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. Bavůrek z Švamberka. (Josef Václav Frič)
  6. ČARODĚJNICE. (Bohumil Adámek)
  7. DEVÁTÝ LISTOPAD. (Josef František Karas)
  8. Choť Krokova. (František Chalupa)
  9. None (Otakar Červinka)
  10. Štěstí. (Adolf Heyduk)