Nad hvozdy rozklenut sní nebe baldachýn(J6m)
a pod ním jako gigantický duch(J5m)
se tyčí Krokův kamenný a pevný týn(J6m)
Sem život veselý a pestrý ruch(J5m)
a měnivý jak mnohobarvá duha(J5f)
tak mnohého již přivál dobrodruha(J5f)
Tu rohy víří víno kypí z číší(J5f)
tu hony nádherné a skvělé kvasy(J5f)
tu kupci četní posli z dálných říší(J5f)
Teď na knížecím dvoře dlejí Sasi(J5f)
a s moudrým Krokem radami se radí(J5f)
Pod krokem každého zem zalká v steny(J5f)
a v řeči proudí poctivost a víra(J5f)
a v chodu slovu poznáš bohatýra(J5f)
Jen jednoho z nich ledový zrak hadí(J5f)
se nořil v půvab čarovnadné ženy(J5f)
a oko plálo divé vášně plamenem(J6m)
ret retu sblížit rámě objat ramenem(J6m)
Hle na ponebí kamenného hradu(J5f)
jde moudrý Krok s věčnými bohy v radu(J5f)
a na pavlánu pozlacených věží(J5f)
se před ním objevila žena mladá(J5f)
Krok snivě v bílé lokty její padá(J5f)
a poceluje ruměn lící svěží(J5f)
Leč chladně bez úsměvu beze slov(J5m)
před tváří jeho lepá žena stojí(J5f)
I zahovoří k mladé choti svojí(J5f)
Což netěší tě knížecí můj krov(J5m)
že jsi tak zadumanou smutnou tesknou(J5f)
V tvých očích zoře štěstí nezablesknou(J5f)
když lid kořist k nohám tobě kupí(J5f)
jež odměnou jest hrdinného boje(J5f)
Ty nejdeš nepolíbíš čelo moje(J5f)
a nepotěžkáš oštěp od ran tupý(J5f)
a neodejmeš uzdu mému koni(J5f)
a líce opálené slunce palem(J5f)
a tváře pokálené krve kalem(J5f)
víc neomýváš Jinak bylo v loni(J5f)
kdys obcházela uloupené vozy(J5f)
a to neb ono vyžádala darem(J5f)
kdy pěvci které vychovali bozi(J5f)
tě veselili sladkých písní čarem(J5f)
Jsi nyní jako vábná růže kterou(J5f)
dech větru rozvívá nad suchým stvolem(J5f)
kol které jeseň bloudí s mlhou šerou(J5f)
kol které mihotavé slávy ptáče(J5f)
tak teskně obletuje smutným polem(J5f)
a kolem které siré štěstí pláče(J5f)
jak žežulice žalně lká a pláče(J5f)
To tvoji soustrast ani neroznítí(J5f)
to tebe Nivo ani nezabolí(J5f)
že naše mládí naše celé žití(J5f)
jest obetkáno chmurnou žalu sítí(J5f)
a smutno jak mohyly pahor holý(J5f)
Chtěl vlahou políbení osvěžiti rov(J6m)
na kterém květné poupě něhy zvadá(J5f)
a dosýchá tak záhy lásky květ(J5m)
leč s tichým vzdorem bez úsměvu beze slov(J6m)
ta vnadná žena jeho žena mladá(J5f)
dál ustoupila před ním zpět(J4m)
Již na ponebí kamenného hradu(J5f)
všel smuten Krok s věčnými bohy v radu(J5f)
a na pavlánu pozlacených věží(J5f)
se prochází choť jeho lepá mladá(J5f)
Na líci jako zoře ruměn svěží(J5f)
se rdí a rozkvétá a neuvadá(J5f)
Jsou hedbávem ty její hebké vlasy(J5f)
a černají se jako husté vřesy(J5f)
na bílých skalách výslunného jihu(J5f)
jsou hedbávem ty její hebké řasy(J5f)
a tmí se jako v dáli horské lesy(J5f)
a rozvlní se v jednom okamihu(J5f)
a zase ve prsténcích dolů splynou(J5f)
kol šíje úbělové měkkých ramen(J5f)
na půvaby jak vodní trávy řasy(J5f)
na svitavý v skal lůně snící pramen(J5f)
Tu vášnivého Sasíka zrak hadí(J5f)
se potkal s vnadnou lepotvarou kněžnou(J5f)
a oko plálo divé touhy plamenem(J6m)
ret retu sblížit rámě objat ramenem(J6m)
Když v podvečeru den své líce chladí(J5f)
a noc se líbá se soumrakem denním(J5f)
tu slovem čarovným a písní něžnou(J5f)
Sas okouzluje vnadyplnou ženu(J5f)
a opíjí se sladkým políbením(J5f)
Jest křehkou žena a duch z vášně stenu(J5f)
tak lehko roznítí se k pomsty žáru(J5f)
I Niva myslí Jedu do poháru(J5f)
a šumnou číši choť můj nahne k retu(J5f)
a skončí žal můj hoře moje v letu(J5f)
Kde vášeň zahovoří takou radou(J5f)
duch činu rychle zvedne ruku mladou(J5f)
Dokončil Krok s věčnými bohy radu(J5f)
a vyšel na dvůr kamenného hradu(J5f)
Sem bohatýry pozval kupce Sasy(J5f)
a v starodávné síni strojil kvasy(J5f)
Tu jeho lechové a vladykové(J5f)
tu jeho kmetové a vojvodové(J5f)
ve starobylém rodných otců kroji(J5f)
na křeslech zaujali hodnost svoji(J5f)
Tu ženy lepotvaré lepošaté(J5f)
se usadily za poháry zlaté(J5f)
tu pěvců chvějné rokotaly struny(J5f)
A jak noc zamračeni sedí páni(J5f)
jak hvězdy jasné ženy kolem září(J5f)
a kněžna Niva s poubledlou tváří(J5f)
jest rodnou dcerou svítající luny(J5f)
Ret siná chví se ruka prch klid skrání(J5f)
a duše chví se nepokoje ledem(J5f)
Jest víno prudkým otráveno jedem(J5f)
A již se pití jídla na stůl snesla(J5f)
Krok povstal vážně s dubového křesla(J5f)
a první víno ze svatého rohu(J5f)
za obět podal nejvyššímu bohu(J5f)
a vládci velikému Perunovi(J5f)
když domodlil se prosebnými slovy(J5f)
když dokonal pil ze svatého rohu(J5f)
a nejstaršímu podal píti kmetu(J5f)
Pak pozlacený pohár klidně zved(J5m)
v němž namíchán i podán mu byl jed(J5m)
a nachýlil jej k nachovému retu(J5f)
Viz bledá Niva jak blesk v kmitném letu(J5f)
se mihla zamihla se v rychlém skoku(J5f)
a odňala mu jedovatou číši(J5f)
mdlá ruka její nezvedla ji k výši(J5f)
a neschýlila k prahnoucímu retu(J5f)
Jek nastal křik a šum a divé zvuky(J5f)
svým křídlem poplašily smutnou tiši(J5f)
Třas poletoval po kamenném týně(J5f)
a ruku tiskl rodné sestře hádce(J5f)
Vrah netušený vilný vrah a zrádce(J5f)
jak vítr prchal z pobouřené síně(J5f)
Krok stál tu chvíli chladný jako z kovu(J5f)
a před ním žena jeho žena mladá(J5f)
Zrak jeho jak šíp smrti na ni padá(J5f)
a ucho k vášnivému kloní slovu(J5f)
jímž zaplakala žena jeho lepá(J5f)
Prut hanby bílá ňadra moje tepá(J5f)
a líce rozdírají pohan nože(J5f)
blesk pomsty bije v lůno mého klína(J5f)
já poskvrnila čisté tvoje lože(J5f)
já jedu přimíchala v číši vína(J5f)
Dech ledového mrazu zachvěl těly(J5f)
Krok stál tu nyní zděšen znaven zmámen(J5f)
jak socha němý chladný jako kámen(J5f)
Jen svaly v bledé tváři se mu chvěly(J5f)
na jilci meče ustrnula ruka(J5f)
hněv bílé čelo mrakem vrásek chmouře(J5f)
jak výheň šlehal z rozjiskřených očí(J5f)
jak blesky do vod v duši vjela muka(J5f)
Když přehnala se v rozlíceném proudu(J5f)
tak netušena překvapení bouře(J5f)
Krok ve tlum ustrašených lechů vkročí(J5f)
a pevným hlasem k nim tak zahovoří(J5f)
Již tedy zasedněte bratří k soudu(J5f)
a suďte ženu která čisté lůže(J5f)
hanebně pokálela vinou mnohou(J5f)
a která nevinnosti štěpné růže(J5f)
svévolně pokálela vinou mnohou(J5f)
I zasedli jak zasedají v sněmy(J5f)
a odsoudili Nivu slovy těmi(J5f)
Tak našich otců trestává mrav ženu(J5f)
jež byla cizoložnou nevěrnicí(J5f)
Dvě děvy cudné ustřihnou jí kštici(J5f)
a na krb uvrhnou ji do plamenu(J5f)
Choť jenž usvědčil ji a z všeho viní(J5f)
svou učiní ji robou otrokyní(J5f)
Tu obklopily cudné panny ženu(J5f)
jež byla cizoložnou nevěrnicí(J5f)
a ustřihly jí dlouhou hebkou kštici(J5f)
a na krb hodily ji do plamenu(J5f)
Vlas dlouhý hebký zaplál do nachova(J5f)
a tmavorudým svítil kolem jasem(J5f)
Když dohořel Krok k choti svojí slova(J5f)
ta zahovořil smutným pevným hlasem(J5f)
Ó Nivo země chraň tě na svém lůně(J5f)
a dobré nebe líbej tě v tvář sinou(J5f)
a moře tebe ukryj v tmavé tůně(J5f)
a širý vesmír buď ti domovinou(J5f)
však kletba moje dostihne tě všude(J5f)
a krov můj věčně cizím tobě bude(J5f)
Jdi ženo Vrať se domů a tam máti(J5f)
jak sirá kukavice bude lkáti(J5f)
Jdi ženo Vrať se domů a tam otec(J5f)
tě slzou napojí pod bílým krovem(J5f)
a nasytí tě jenom kletby slovem(J5f)