LICHTENŠTEJN.

Adolf Heyduk

Po chodbách hradu duní sluhů shon(J5m) na vítské věži zvoní smrtný zvon(J5m) od Bílé Hory letí havran hejna(J5f) na hradě skonal Karel z Lichtenštejna(J5f) Všech svatých marně vzýval o pomoc(J5m) tknut boží rukou skonal tuto noc(J5m) už tělo jeho vychladlé a ztuhlé(J5f) v stříbrné leží vystaveno truhle(J5f) Kol rakve září světel různá směs(J5m) a před ní klečí cizí černý kněz(J5m) vše kloní se kdo Čech však mimo prchá(J5f) a myslí si Pryč kníže zbyla mrcha(J5f) A hlasitě je mrtvý proklínán(J5m) dost od něho už trpěl český lán(J5m) an sirotky a hlad a bídu množil(J5f) přec chvála Pánubohu hnáty složil(J5f) No chvála Pánubohu dožil už(J5m) A na dvoře se množí havran druž(J5m) a vůdce jejich klektá Chaso lačná(J5f) výš rychle výš a dravci letí v mračna(J5f) A křikl zas Pryč bratří za mnou v dál(J5m) už nechte jej dost za živa nám přál(J5m) jím v netušené vyrostli jsme davy(J5f) teď nebude už sekat české hlavy(J5f) Lid český divné věci ondy děl(J5m) že místo srdce kámen v ňadrech měl(J5m) já nevěřil leč teď když v rakev skryl se(J5f) rád pravdy úplné bych dopídil se(J5f) Vždyť pravili že jako skála byl(J5m) když na soudu se ondy usadil(J5m) a že když kat rebellům hlavy rubal(J5f) nic nechvěl se jen smavě ústy škubal(J5f) Že nepohnul jím žen ni dětí žal(J5m) a že jen rukou kýv a velel Dál(J5m) jen dál ať na rychlo kat pokračuje(J5f) dřív měl si vlasy rvát kdo teď je ruje(J5f) Jen dál jen dál Já věru nemám čas(J5m) sta smrtí musím podepsati zas(J5m) sta statků jest mi denně konfiskovat(J5f) kdo nechtěl k trůnu stát můž v krvi plovat(J5f) Leč nechme to ať pravda je či lež(J5m) památkou na mosteckou leťme věž(J5m) jež nad vlnami vltavské ční vody(J5f) kde mrtvý kdys nám královské dal hody(J5f) A vůdce vzlét a za ním družná směs(J5m) a na věž mostní celý mrak jich kles(J5m) kde semo tamo slídě do zdí kloval(J5f) až starý havran znova vypravoval(J5f) Zde před čtvrt věkem veškerý náš rod(J5m) měl nad pomysl vzácný štědrý hod(J5m) zde po dní mnoho od večera k ránu(J5f) hlad zkájeli jsme z nejvzácnějších pánů(J5f) Bylť Šlik nám za úděl i Budovec(J5m) ač někdy bránila nám z drátů klec(J5m) přec vybrali jsme lační hodovníci(J5f) zrak k nebi hledící z jich siných lící(J5f) Těch škoda chvil čas odnes všecko v dál(J5m) a havran drápem hlavu poškrabal(J5m) a zobcem počechral si křídel peří(J5f) kdo neviděl ten ani neuvěří(J5f) Lid mimojdoucí často plašil nás(J5m) my vzlétli sic leč vraceli se v ráz(J5m) a přes jich proklínání přes hluk drzý(J5f) jsme zůstali my zvykli tomu brzy(J5f) Dost bylo všeho ale čas se zvrh(J5m) Sas Arnim závistný sem s vojsky vtrh(J5m) a čeští predikanti hlavy sňali(J5f) když právě mozku jsme se doklovali(J5f) Vše vzali nám co skytl mrtvý muž(J5m) jenž hlavy pro nás pod katy dal nůž(J5m) jak chtěli tomu páni z vůle Boží(J5f) sám nevzal nic jen veškero jich zboží(J5f) Co po tom nám jak divně čas se vlék(J5m) nás k němu volá s láskou vroucí vděk(J5m) vždyť vím že ode dneška po staletí(J5f) sem na hod havran víckrát nezaletí(J5f) Ó škoda přeškoda že v rakev leh(J5m) ač hořké byly hlavy Čechů těch(J5m) jsouť sladší mnohem prý ta srdce živá(J5f) na kterých hvězda s lesklou stuhou bývá(J5f) A on měl obé šlechetný ten pán(J5m) teď i s tím srdcem bude pochován(J5m) či nemoh nám je kýs Čech dáti darem(J5f) A havran zase škrabal hlavu spárem(J5f) Ó žel ó žel Leč ondy dal nám chléb(J5m) tož vděčně polítnem mu na pohřeb(J5m) Hej v hejna ptáci v hejna všecky davy(J5f) s ním průvodem se dáme do Moravy(J5f) Až rakev na vůz dají záhy ke dnu(J5f) já na příkrov jí jako symbol sednu(J5f) vy združení pak bratří černobrcí(J5f) v čas hleďte doklovat se sladších srdcí(J5f) A když vůz z Hradčan na Karlův jel most(J5m) slít s mostní věže všechen dravčí host(J5m) a lid děl zdiven Bůh nám pro potěchu(J5f) provází ptáky katův kata Čechů(J5f)

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

53. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LICHTENŠTEJN. (Adolf Heyduk)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. O Martinu Hoef-Huertovi. (Adolf Heyduk)
  4. Choť Krokova. (František Chalupa)
  5. Spící stráž. ( Ceyp z)
  6. HRUBOSKALSKÁ PANNA. (Irma Geisslová)
  7. Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí (Richard Weiner)
  8. None (František Chalupa)
  9. None (Otakar Červinka)
  10. ŠLIK. (Adolf Heyduk)