Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí

Richard Weiner

Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí půlnoční chrám, když lotr věčnou v něm lampu shasil. Zaběhlé reflektory mrskají chvosty a brodí smolným se černem alejí, kde Mílek cizopasí. Poslední kavárna vyplila držgrešli zákazníka, posledním kalným hořákem zmrzele za ním civí. Střízlivost, postem zběsilá, chudáckou touhou hýkla po těžkém výkupném za závrať, jež platí živí. Vyrudlé sukno zbytečna souká se za shasínačem, soustředně rostou závěje plíživé černé hlísti. A město, škytem půlnoci a hysterickým pláčem doznává, že se nenávidí spuchřelou nenávistí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

216. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (František Chalupa)
  3. Choť Krokova. (František Chalupa)
  4. LICHTENŠTEJN. (Adolf Heyduk)
  5. HRUBOSKALSKÁ PANNA. (Irma Geisslová)
  6. O Martinu Hoef-Huertovi. (Adolf Heyduk)
  7. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  8. Záviše z Falkenštejna. (Adolf Heyduk)
  9. POSEL. (Adolf Heyduk)
  10. Václav z Budova. (Jan Pelíšek)