Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí

Richard Weiner

Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí
 půlnoční chrámchrám, když lotr věčnou v něm lampu shasil. Zaběhlé reflektory mrskají chvosty a brodí smolným se černem alejí, kde Mílek cizopasí. Poslední kavárna vyplila držgrešli zákazníka, posledním kalným hořákem zmrzele za ním civí. Střízlivost, postem zběsilá, chudáckou touhou hýkla po těžkém výkupném za závrať, jež platí živí. Vyrudlé sukno zbytečna souká se za shasínačem, soustředně rostou závěje plíživé černé hlísti. A město, škytem půlnoci a hysterickým pláčem doznává, že se nenávidí spuchřelou nenávistí. 37
Básně v knize Mnoho nocí:
  1. A bylo chýrné roztržení mračen,
  2. Rozklenout srázné sametové černo
  3. Na špici dýky, která usmrtila,
  4. Den ještě. Za řinoucím mřížovím halasného slapu
  5. Chovají odevzdané beránky, milující svá rouna
  6. TUCHA SMRTI JE KRÁSNÁ...
  7. – – – jenž řekl: – Věci ochuzují,
  8. Hnětu – hnětu –
  9. Ústa blahem zkulacená
  10. Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů teče
  11. STACCATO
  12. Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí
  13. VZPOMÍNKA Z MORVANU
  14. Trpko pohledět,
  15. Citlivé báně echa pružně komíhají
  16. Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –
  17. VÁLKA
  18. Pastucha haleká, a myslivé se níží
  19. Trýznivá věta,
  20. Jméno! – Tvé jméno pravé, ty,
  21. Hedvábné hmaty vyplašených stonů,
  22. Hymnickým rytmem plynou úlomky létavic
  23. Prasklá kde duha se klene
  24. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů,