Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –

Richard Weiner

Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. – Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –
 Odkud? – Z propastí. – Odkud? – S hvězd. – Střez se šlépějí povzbudivých, stopa smazaná lepší jest. Kdybych tě mohl vésti, jak rád bych tamtudy ved’ tě, kde neznám cest. Jíti po stopách neshledání, hlasy zbloudilých dát se vést... Ten, kdo na prahu „na shledanou“ říká, lépe by zůstal zde. Není návratů, není cílů, nejdeš ty.Tvoje cesta jde. Odtud, kam míříš, odvíjí pásmo lhostejno, kam bys nohu klad’. Dojdeš stoje, ač doved’-li jsi sebe v sobě zahrabat. Žít a nebýt! Ó, plodné marno, firmamenty jímž osety! Cíle není ni na shledanou, jsi ty. Jdeš sobě v ústrety. Snáším se s ledovců, stoupám z hlubin, nořím se z propastí, padám s hvězd. Slyš mě, poslechni, rozkazuji! Jsem hlas všeho, co Samo jest. 47
Básně v knize Mnoho nocí:
  1. A bylo chýrné roztržení mračen,
  2. Rozklenout srázné sametové černo
  3. Na špici dýky, která usmrtila,
  4. Den ještě. Za řinoucím mřížovím halasného slapu
  5. Chovají odevzdané beránky, milující svá rouna
  6. TUCHA SMRTI JE KRÁSNÁ...
  7. – – – jenž řekl: – Věci ochuzují,
  8. Hnětu – hnětu –
  9. Ústa blahem zkulacená
  10. Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů teče
  11. STACCATO
  12. Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí
  13. VZPOMÍNKA Z MORVANU
  14. Trpko pohledět,
  15. Citlivé báně echa pružně komíhají
  16. Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –
  17. VÁLKA
  18. Pastucha haleká, a myslivé se níží
  19. Trýznivá věta,
  20. Jméno! – Tvé jméno pravé, ty,
  21. Hedvábné hmaty vyplašených stonů,
  22. Hymnickým rytmem plynou úlomky létavic
  23. Prasklá kde duha se klene
  24. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů,