Pastucha haleká, a myslivé se níží

Richard Weiner

Pastucha haleká, a myslivé se níží Pastucha haleká, a myslivé se níží
 doubravy. Ticho propadlé. Noc plaše vyplouvá a v sborceném se zhlíží jistoty zrcadle. Rašící pochyby slzami nabotnaly, pláče úlevou zavýskly, falešné hádanky děravé masky sňaly, chlubně se zablýskly (obluzující Snad s mlčícím Nelze smlouvá) harpuny krotkých bezpečí, a před úslužným Proč ochotné Nevím couvá pod vetchá přístřeší. A slepé zrcadlo, kam vůli káže hledět zděšených pudů přesila, sháší a komolí ohňové slovo Vědět a kalné, sesílá s odrazy sedmkrát sedmera konstelací s bezvládím hvězdných bojiští a s vrávoráním slov, jež Nevýslovné vrací, přeludy kotviští. Bezhlesý vzňal se vzdech a vonně dohořívá v myšlence ověnčené snem, hvězdnými obrazci přes hory srozumívá se anděl s proklatcem. Nemluvný bleskl klad a chladná jiskra křísla, za časy spadla závora. 50 V ukrutnost znamení a neoblomnost čísla zarostla prostora. A těšitelka noc, netečně soucit tříštíc – – nelidský, krásný, hluchý květ – čte Slovo. V lakotném křišťále tvrdých číslic. Odpírá povědět. 51
Básně v knize Mnoho nocí:
  1. A bylo chýrné roztržení mračen,
  2. Rozklenout srázné sametové černo
  3. Na špici dýky, která usmrtila,
  4. Den ještě. Za řinoucím mřížovím halasného slapu
  5. Chovají odevzdané beránky, milující svá rouna
  6. TUCHA SMRTI JE KRÁSNÁ...
  7. – – – jenž řekl: – Věci ochuzují,
  8. Hnětu – hnětu –
  9. Ústa blahem zkulacená
  10. Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů teče
  11. STACCATO
  12. Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí
  13. VZPOMÍNKA Z MORVANU
  14. Trpko pohledět,
  15. Citlivé báně echa pružně komíhají
  16. Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –
  17. VÁLKA
  18. Pastucha haleká, a myslivé se níží
  19. Trýznivá věta,
  20. Jméno! – Tvé jméno pravé, ty,
  21. Hedvábné hmaty vyplašených stonů,
  22. Hymnickým rytmem plynou úlomky létavic
  23. Prasklá kde duha se klene
  24. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů,