Trpko pohledět,

Richard Weiner

Trpko pohledět, Trpko pohledět,
 oloupené stromy! Jak vysvlék’ vás do mrazu tohoto zimní, zimní čas! Je neoblomný. Ni prosba, ni bázeň. Už však únor. Trpělivost! Noci se krátí, míza aby déle viděla na svou práci. Masopustu výhost hnedle dáme. Kratičko, krátko, a po trápení. Sadaři přijdou ostříhat vás, a brzy na to nakreslí děti křídou na chodníky hru zvanou Cizozemí. Kterých je mnoho, navrch Francie. Lidé se už těšítěší, aťsi stárli. Vracejí se čápi a kosi (takoví jsou noví, tak noví) a s božím svolením lidé lžou si, že prahnout, po čem prahli, ještě se smí. 41 Trpko pohledět. Proč jste zasmušilé? Ó, vím! Také však mně se každým jarem jedno odčítá. Jsem mladší než vy, a přece přichystán co chvíle. A je tak snadné říci ušlá cesta. Tak snadno říci: konec? kéž by tak, a počátek-li, počne, kde jsem přestal.
Básně v knize Mnoho nocí:
  1. A bylo chýrné roztržení mračen,
  2. Rozklenout srázné sametové černo
  3. Na špici dýky, která usmrtila,
  4. Den ještě. Za řinoucím mřížovím halasného slapu
  5. Chovají odevzdané beránky, milující svá rouna
  6. TUCHA SMRTI JE KRÁSNÁ...
  7. – – – jenž řekl: – Věci ochuzují,
  8. Hnětu – hnětu –
  9. Ústa blahem zkulacená
  10. Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů teče
  11. STACCATO
  12. Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí
  13. VZPOMÍNKA Z MORVANU
  14. Trpko pohledět,
  15. Citlivé báně echa pružně komíhají
  16. Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –
  17. VÁLKA
  18. Pastucha haleká, a myslivé se níží
  19. Trýznivá věta,
  20. Jméno! – Tvé jméno pravé, ty,
  21. Hedvábné hmaty vyplašených stonů,
  22. Hymnickým rytmem plynou úlomky létavic
  23. Prasklá kde duha se klene
  24. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů,