Před výkladní skříní.

Augustin Eugen Mužík

Před výkladní skříní.
Z té skříně výkladní, kam vrhla svoji špínu má doba prohnilá, sta karrikatur svých, rej sprostých bakchantek a bursovníků smích a vtipy paňáců a blbost harlekýnů A černé obrazy všech společnosti stínů a zlatem protkaný a ozářený hřích, tvůj obraz, vznešený ty Kriste, vážný, tich, sám zírá na svět náš jak z vln černého klínu. A věru, zdá se mi, že tobě rozumím. Ve sklon dvou tisíc let tys vrátil k nám se zase a zkoumáš lidstvo to tím hloubným zrakem svým. Nač odvracíš svou tvář? Ó rci, co tobě zdá se? Ty mlčíš... pochybnost tvou duši spjala v jarmo, že krev tvá prolita přec za nás byla darmo... 103

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík