Ty, jež...

Augustin Eugen Mužík

Ty, jež...
Ty, jež jsi stvořila nás, pouze sobě jsi stvořila, a můžeš vzít nás zpátky, jak děcko béře v sebe náruč matky. Dlaň tvá tak měkce ustele nám v hrobě. Květ našich citů měj si ku ozdobě, náš úsměv vlij si ve svůj pohled sladký, dnem naším prodluž vlastní život krátký, krev naši pij, ať zkřísí tebe v mdlobě. My z mrtvol svých ti hradeb nakupíme, nám život bude jako hračka pouhá, vše dáme tobě, vše ti odpustíme. Jen jeden čin tvůj citům těm se rouhá, jím v zášť se změní láska naše celá: ty kdybys přec nám zahynouti chtěla! 115

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík