NA HŘBITOVĚ.

Karel Hynek Mácha

Smutně zvonek volá k hrobu den, Rolník z pole k malé chyši Mdlým se krokem ke vsi blíží; Celou zem již krýje sen. Hroby stříbří bledé luny svit, Větyrek kol hrobu věje, Slavíček tam líbě pěje, V ňadrech budí mutný cyt. Nade mnou na kříži Chrystus pní Kol obzářen světlem lůny; Větřík v moji harfy strůny, Věje, ani sami zní. Osvícená vlnka lunou hrá V potůčku, jenž v luhy stinné Kolem hřbitova se vine, V jeho volších holub lká. Na těch hrobách já jen sedím sám, Vůkol bledé stojí stíny. Píseň, moji mrtvé Líny Ostatky teď pěju vám:

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

91. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska. (Pavel Josef Šafařík)
  2. Varoň. (Antal Stašek)
  3. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. Ludovíka. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  5. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  6. 73. Tajemný háj. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. 56. Podzim. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. DOZVUKY. (Otakar Mokrý)
  9. Hřbitov. (František Ladislav Čelakovský)
  10. Pomněnka. (Vilém Ambrož)