56. Podzim.

Jan Slavomír Tomíček

Šedý kmete, život kolem vadne, Zamračený sever táhne v zem; Žlutým se již halí strom šatem, Ku hrobu se kloní kvítko vnadné. Smutně zvučí háje někdy ladné, Slavíka zpěv nehlaholí křem; Truchle ozývá se větérkem Místo, kde ten věčný pokoj vládne. Poslední již lístek od halúzky Loučí se a větrem kolotá, Padá, padá ve hrobeček úzký. „A zas přijde vání bohořečné, Jaro vstane, slavík zklokotá – Zvolám – jaro krásné, jaro věčné!“

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

207. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA HŘBITOVĚ. (Karel Hynek Mácha)
  2. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Hřbitov. (František Ladislav Čelakovský)
  4. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  5. Lidské srdce. (Jan Ježek)
  6. 2. Na planině větrové (Josef Kuchař)
  7. Písně lesní. (Václav Antonín Crha)
  8. V DÁLI. (Jaroslav Goll)
  9. Varoň. (Antal Stašek)
  10. Ze života. (Jan Ježek)