NA HŘBITOVĚ.

Karel Hynek Mácha

NA HŘBITOVĚ.
Smutně zvonek volá k hrobu den, Rolník z pole k malé chyši Mdlým se krokem ke vsi blíží; Celou zem již krýje sen. Hroby stříbří bledé luny svit, Větyrek kol hrobu věje, Slavíček tam líbě pěje, V ňadrech budí mutný cyt. Nade mnou na kříži Chrystus pní Kol obzářen světlem lůny; Větřík v moji harfy strůny, Věje, ani sami zní. Osvícená vlnka lunou hrá V potůčku, jenž v luhy stinné Kolem hřbitova se vine, V jeho volších holub lká. Na těch hrobách já jen sedím sám, Vůkol bledé stojí stíny. Píseň, moji mrtvé Líny Ostatky teď pěju vám: 96