DÍTĚ.

Karel Hynek Mácha

DÍTĚ.
Strašnou bouří oblak hrozí, Jak to upí v moře lůnu? Aj tu dítě v malém člůnu Sem tam po vlnách se vozí. Dítě! – dítě!! – – vrať se zpátky!! Neslyší; – jen neustále Člunek plyne dál a dále. Proč tak plyneš v neustání, Nehrozíš se bouře valné? Aj tu dítě oko kalné Zdvíhne, mluví v tichém lkání: „Pročby hrozil já se moře, Vždyť pak předci v hloubi této Otec spí již třetí léto. Nemusí tam tíše spáti, Neb kdy v tomto plynu člůnu, Slychám v temném moře lůnu Často tejně tejně lkáti; – Snad se mu tam po mně stýská? – Rádby chtěl tam k němu jíti, By mne mohl opět zříti. Neznám ale cestu dolu.“ Strašlivě teď bouře skučí, Zbouřené již moře hučí, Dítě plyne v němém bolu. Vlna za vlnou se valí, Podobná vysoké hoře; Polkne člůn ten; – zalká moře. 127

Kniha Básně - Dramatické zlomky (in Dílo Karla Hynka Máchy, díl 1) (1928)
Autor Karel Hynek Mácha