TĚŽKOMYSLNOST.

Karel Hynek Mácha

Zašlo slunce již za hory; Poslední červánek plane Nade hvozdem, ptactva zbory Utichli, jen větřík vane, Pohrávajíc dubů listem; Bezbarevná vlnka hrá Přede mnou v potůčku čistém. V větru zvučí harfka má. Jak když zašlo slunce jasné, Noc když roucho rozprostírá; Poslední jak svit uhasne, Neb nad lesem jak umírá Ohlas zvonku poslední Když u večer z vížky zní; Neb jak růže v háji zvadne: Tak tys klesla v lůžko chladné. A nad skálou Lůna bledá Šedými oblaky plyne; A co truchlorouška, šedá Kolem ní se mlha vine. Vzhůru vzchází hvězdy zlaté Osvěcujíc světa chrám; Kolem mně jen ticho svaté já zde bydlím v poušti sám.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

16. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  2. NA HROBÍCH MURTENSKÝCH.*) (Václav Věnceslav Ráb)
  3. None (Otakar Červinka)
  4. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  5. IDŮNA. (Karel Hynek Mácha)
  6. None (Karel Hynek Mácha)
  7. DĚVA OPUŠTĚNÁ. (Václav Věnceslav Ráb)
  8. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  9. Píseň putujícího. (Jan z Hvězdy)
  10. Noc. (Josef Kuchař)