Píseň putujícího.

Jan z Hvězdy

Přes hory a doly táhne Touha mne bezjmenná; Kamkoliv oko dosáhne, Všudy, všudy vlast to má! V stinném háji odpočívám Na podušce mechové, Svorně s lesním ptactvem zpívám O milosti růžové. Pod večer do vísky zajdu, A ve chýši slaměné Srdce přímé, štědré najdu A děvčátko růžené. Jak zasvitne zoře jasná Okénkem na lůžko mé, Řku: „S Bohem, děvinko krásná!“ A chopím se hole své. V ranní rose kráčím dále Přes pahorky zelené; Stana na vysoké skále, Zírám v doly omžené. V rumech dlívám starodávných Častokrát v libém snění; Na hrobech reků velslavných Pohřížím se v truchlení. Pak myslím, kdy dojdu cíle Jako tito pouti své? – A mladé svěřiv se síle Kráčím, kam mne osud zve. A tak půjdu, až té slasti Se mi někdy dostane, Že v cizí naleznu vlasti Srdce dlouho hledané.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

125. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  2. Jedné z Růží Sáronských. (Siegfried Kapper)
  3. Večír v létě. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  4. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO. (Karel Sabina)
  5. Z VEČERA. (Karel Sabina)
  6. None (Milota Zdirad Polák)
  7. None (Otakar Červinka)
  8. TĚŽKOMYSLNOST. (Karel Hynek Mácha)
  9. Noc. (Josef Kuchař)
  10. K východu. (Siegfried Kapper)