NOC.
1-1Slunce zhasne; šerá noc zahalí světy.
1-2Slyš přes hřbitova zeď s vížky mechem kryté
1-3Hlásá zvon krajinám již
1-4Vůkolním to nocí tmavou.
2-1K cíli přijda chodec, hůl svoji odloží,
2-2Prach s svých setře nohou –; pouť dokonána jest;
2-3V ouzkém dřímota lůžku
2-4Tíží pak zraky umdlelé.
3-1Mně proč těsno bylo, proč slzeli zraky,
3-2S sluncem den kdy zašel za zsinalé hory;
3-3Haslo když zoře a zvon
3-4Když zavzněl krajinou tichou?
4-1Blízké předtušení snad to bylo smrti?
4-2Myšlenka zvukové že mne zovou zvonu
4-3S jasným dnem k hrobu temnu
4-4Tam že sklesnu opuštěný? –
5-1Darmo však se leká srdce ticha hrobu,
5-2Darmo strach zatají dech člověku v prsu,
5-3Spatří kdy smrti obraz;
5-4Stínem jest jen uleknutý! –
6-1Nechť jsem v hrobce tiché, nejsem opuštěný!
6-2S sluncem zajdeli den, sklesneli noc šerá,
6-3Vzejdou hvězdy nebeské,
6-4Svítí Lůna i na hroby.
131
7-1Jen když den zahalen byl v šedivé mraky;
7-2Pak černá panuje noc v světě; na hroby
7-3Pak ni hvězdy nebeské
7-4Nesvítí, ani Lůny zář! –
132