NOC.

Karel Hynek Mácha

NOC.
1-1Slunce zhasne; šerá noc zahalí světy. 1-2Slyš přes hřbitova zeď s vížky mechem kryté 1-3Hlásá zvon krajinám již 1-4Vůkolním to nocí tmavou. 2-1K cíli přijda chodec, hůl svoji odloží, 2-2Prach s svých setře nohou –; pouť dokonána jest; 2-3V ouzkém dřímota lůžku 2-4Tíží pak zraky umdlelé. 3-1Mně proč těsno bylo, proč slzeli zraky, 3-2S sluncem den kdy zašel za zsinalé hory; 3-3Haslo když zoře a zvon 3-4Když zavzněl krajinou tichou? 4-1Blízké předtušení snad to bylo smrti? 4-2Myšlenka zvukové že mne zovou zvonu 4-3S jasným dnem k hrobu temnu 4-4Tam že sklesnu opuštěný? – 5-1Darmo však se leká srdce ticha hrobu, 5-2Darmo strach zatají dech člověku v prsu, 5-3Spatří kdy smrti obraz; 5-4Stínem jest jen uleknutý! – 6-1Nechť jsem v hrobce tiché, nejsem opuštěný! 6-2S sluncem zajdeli den, sklesneli noc šerá, 6-3Vzejdou hvězdy nebeské, 6-4Svítí Lůna i na hroby. 131 7-1Jen když den zahalen byl v šedivé mraky; 7-2Pak černá panuje noc v světě; na hroby 7-3Pak ni hvězdy nebeské 7-4Nesvítí, ani Lůny zář! – 132