CESTA Z ČECH.

Karel Hynek Mácha

Ještě ten přejdete les. – Slunce k večeru se sklání A než zář, jež zdobí ves, Sejde s věžních bání, Překročíte českou mez.“ Teď se vrátil, jenž nás ved’. – My však jako laňky skoky, Neb jak spěchá času let, Zrychlili jsme svoje kroky, Cestou jdouce k lesu v před. Luhem, větříčku, mi věj, Ovlaž moje líce zňaté Záři jasnou v tvář mně lej Ještě v vlasti slunce zlaté; – Tak! – Teď vlast se dobře měj. Již jest meze překročena, Za mnou leží česká zem. – – V zříceniny rozvalen, Tamo leží hrad ten starý! V modré roucho zahalen, Pod ním stojí lesík jarý, Černá věž ční z něho jen. Taký hradto vlast je tvá! Hrdé stavby sešlé rumy, Pohleď na ni zdaleka, Snad tvé žalující dumy Z tuhého ji zbudí sna!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

602. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně lesní. (Václav Antonín Crha)
  2. KUS HOVORU. (Antonín Klášterský)
  3. ZLATÉ PRÁZDNINY. (Ferdinand Tomek)
  4. 70. Meta. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. Má tvůrčí síla. (Josef Kalus)
  6. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  7. Až se jaro vrátí. (Josef Václav Sládek)
  8. Dobré jitro! (Irma Geisslová)
  9. Jarní píseň. (Simeon Karel Macháček)
  10. 20. Známou již pěšinkou (Vojtěch Pakosta)