7. Rozprostřela chladná noc

Karel Hynek Mácha

Rozprostřela chladná noc Nad lesy bezhvězdné roucho; Studený vál vítr lesem A po listí starých dubů Tuhly tiché slzy noci. Skryla zvěř se do svých doupat, Spalo ptactvo v teplu hnízda, Jen dvé ještě dravých ptáků Bdělo v stínu černé jedle, Po kořisti číhajíc. Po kraj lesa, pode skálou Stojí dvé zlých zákeřníků, Jinoch jarý, šedý starec. „Co se bělá,“ vece jinoch, „Co se bělá cestou s hory?“ „„Snad to Lůna pobluzuje Ve vrcholích tmavých jedlí; Nebo labuť časně vstává. Snad dokonce z dalné vlasti Druh jde tebe navštiviti, Či milenka k tobě spěje.““ Zachvěje se jinoch jarý, Odhovoří jemu tíše: „Ba jest to jen nový sníh, Dávno zašla bílá Lůna, Labutě již pryč odtáhly, Vlasti neznám ani druha, Milenku jsem neměl žádnou. Vlastí mou jest temný les, Druhem meč můj ocelivý a mou mílkou černá noc.“

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

232. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TĚŽKOMYSLNOST. (Karel Hynek Mácha)
  2. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO. (Karel Sabina)
  3. Noc. (Josef Kuchař)
  4. Tři zlaté vlasy. (Boleslav Jablonský)
  5. XI. (Karel Sabina)
  6. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  7. None (Václav Bolemír Nebeský)
  8. Večer. (Josef Jaroslav Langer)
  9. NA POPRAVIŠTI. (Karel Hynek Mácha)
  10. None (Otakar Červinka)