7. Ladný zjeve porozvitých růží,

Karel Hynek Mácha

7.
Ladný zjeve porozvitých růží, Ladný zjeve porozvitých růží,
Ty jen slzy budíš touhy vřelé Ze ztmělého modra zraků mých Na mé ranním žalem zbledlé tváři! Jako jiskry před východem slunce Za horami tam za vysokými Chladné jiskry řítějí se vzhůru Výš a výš, až v nebes modru shasnou; Tak mé slzy linou s tváří mých Chladněji vždy na ustydlou ruku, S ruky studené co perly pak Přimražené usnou na uchřadlém Květu srdce v hluboké korunce. 243

Kniha Básně - Dramatické zlomky (in Dílo Karla Hynka Máchy, díl 1) (1928)
Autor Karel Hynek Mácha