9. Měsíc stojí s zesinalou tváří

Karel Hynek Mácha

Měsíc stojí s zesinalou tváří Nad zroseným mrtvotichým hájem, Mdle se mladé jedle lesknou v jeho záři, Pookřálé nově vzešlým májem; Nad modrými lesy visí mlhy šedé, Jako truchloroušky v mrtvých kobce, S těmi mhami tihnou stíny bledé, Hvězdy tuhnou, co světlušky v hrobce. V temnotách se shluklých chodec brodí, Kolem sebe stuhlou rukou sahá, Teď jej víra silná mocně v pravo vodí, Naděje tam pevná v levo tahá, Strach a ouzkost teskně jemu prsa zdvíhá, Spěchá více, hle, snad tam již cíl svůj najde, Tam se záře jakás semo tamo míhá. Teď tam došel – nic, tu – sklesne, zajde. V brzkém jitru najdeš snad již, temná noci, Se mnou v tmavém hrobě lůžko jedno; Nad mnou pak bdi věčně svatá moci, Až mě v chladnou náruč smrti pojme ledno!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

116. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SYN MLYNÁŘŮV. (Karel Hynek Mácha)
  2. DÍVKA U PŘÍSTAVU. (Václav Věnceslav Ráb)
  3. None (Karel Hynek Mácha)
  4. None (Václav Bolemír Nebeský)
  5. NA HŘBITOVĚ. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. Horimírův skok. (František Jaromír Rubeš)
  7. POSLEDNÍ SLAVÍK. (Karel Sabina)
  8. NA POPRAVIŠTI. (Karel Hynek Mácha)
  9. None (František Alexandr Rokos)
  10. None (Václav Vojáček)