Na J. V. P. P. Hraběte Kašpara z Sternberka.
Hvězdo stkvělá v syvé nocy,
Co jsy v bouři nerozumu
Světlem živým Božské mocy
Krásu vyvodila z rumu
Zbité slávy, pravdy svaté
Vztekem šalby jedovaté,
Co jsy jmění, čest a zdraví
Pro vlast drahou nasadila,
Láska pevná vydobyla,
Že se Čechy v blesku slaví!
Tvůj kmen nepostíhlé slávy;
Jaroslav květ statečnosti,
Evropa když s všemi právy
Svobody a šlechetnosti
V propast necti bezednivou
Klesla zůřivostí divou,
62
Hráz se opřel rozvodnění.
Darmo nádhernými čely
Vlny skálu orážely,
Bůh spial proudy rozvzteklení.
Hvězdy pokoje a lásky
Prodraly se z mračen krutých,
Anděl lahodnými hlásky
Povolával uleknutých
Lidí k blaženosti chrámu;
Ti se z nepokoje prámu
Pnuli k spasyteli svémusvému,
Jak se k otcy tisknou dítky,
Nesouc vděčných srdcý kvítky
Oltář zdili muži ctnému.
Z krásy lidí plésajícých
Trhl se Homér s mocným zvukem,
Hlásal vzteky stírajícých
Ukrutníků hromným hlukem,
Slavík vyzpěvoval zmatky
Dívky mdlé a outlé matky,
Orel mířil k nebi letem,
Spatřiv v blesku Jaroslava,
Vyhlašoval, jak se hlava
Moudrá krásý slávy květem.
63
Tak jen moudrost Božská řídí
Zmateného světa běhy,
Lev se v temnu jasna pídí,
V bouři svárů stíhá břehy
Pokoje a národnosti,
Hromem pravé statečnosti
Lsti a chlapství kruhy drtí,
Líbá řád a ctnosti bledé
Z necti k trůnu slávy vede,
Vykupuje vlast svou smrtí.
Můzy, nelichotné dcery
Pravdy přísné srdcem vřelým
Dorážejíc na pověry
Závistníků hrdých, smělým
Čelem světu vypravují,
Jak se divy rozvinují
Z bouře zžírajícých válek
Božstvím odvážené hlavy,
Mírem vyčištějí mravy
V ráj y křísý z pouště kálek.
Přítelkyně nejvěrnější
Tklivých lidí v putování
Radovánky nejčistější
RozsývajeRozsývajíc v namahání
64
Růžemi a rozkošemi
Vedou po kvetoucý zemi
Putovníky k blaženosti;
Zde jim šalbu strhše s očí
Sladnoucými zpěvy točí
Pravdu z čisté rozkošnosti.
Bludy mrou a trnou hrůzy,
Syvé hasne ukrutenství,
S nebe loudí vnadné Můzy
Moudrost krásu člověčenství.
Slunce učenosti svítí,
Lidé cenu Božskou cýtí,
Duch se pne a srdce šíří,
Láska obměkčuje skály,
Ctnost květ rozmnožujíc chvály
Vznešenější mocý píří.
Jaroslav sstřel ukrutníky
Líté světa zděšeného;
Kašpar pověr bojovníky
Zplašil z kraje ourodného;
Slovo řekl: chrám Můzy slaví,
Z pukřeniny živne zdraví,
Krása okouzluje Čechy,
Mocný duch se předky sýlí,
65
Do věčnosti obr cýlí
Roje vzdělanosti vzdechy.
Darmo Alpy děsý ledné,
Ohněm víří rozpukliny,
Slunce tmí se, měsýc bledne,
Tvorů skoumá žiloviny;
Přebíraje bylin světy
Nejlícnější skládá květy
V čerstvý věnec učenosti.
Z jedu med, z pěn zlato zbírá,
Vlídným okem slzy stírá
Utejrané nevinnosti.
Svět se klaní rozvážení
Mohutného panovníka,
Který v svatém rozhorlení
Pilnost lije do rolníka.
Kde jste Lumírové s věncy?
Neste poctu oslavency,
Rozhlašujte světem divy!
Z tmy se Homérové vinou,
Zlatý věk a sláva kynou,
Hvězdou jsou y hroby živy!
66