Na J. V. P. P. Hraběte Kašpara z Sternberka.

Na J. V. P. P. Hraběte Kašpara z Sternberka.
Hvězdo stkvělá v syvé nocy, Co jsy v bouři nerozumu Světlem živým Božské mocy Krásu vyvodila z rumu Zbité slávy, pravdy svaté Vztekem šalby jedovaté, Co jsy jmění, čest a zdraví Pro vlast drahou nasadila, Láska pevná vydobyla, Že se Čechy v blesku slaví! Tvůj kmen nepostíhlé slávy; Jaroslav květ statečnosti, Evropa když s všemi právy Svobody a šlechetnosti V propast necti bezednivou Klesla zůřivostí divou, 62 Hráz se opřel rozvodnění. Darmo nádhernými čely Vlny skálu orážely, Bůh spial proudy rozvzteklení. Hvězdy pokoje a lásky Prodraly se z mračen krutých, Anděl lahodnými hlásky Povolával uleknutých Lidí k blaženosti chrámu; Ti se z nepokoje prámu Pnuli k spasyteli svémusvému, Jak se k otcy tisknou dítky, Nesouc vděčných srdcý kvítky Oltář zdili muži ctnému. Z krásy lidí plésajícých Trhl se Homér s mocným zvukem, Hlásal vzteky stírajícých Ukrutníků hromným hlukem, Slavík vyzpěvoval zmatky Dívky mdlé a outlé matky, Orel mířil k nebi letem, Spatřiv v blesku Jaroslava, Vyhlašoval, jak se hlava Moudrá krásý slávy květem. 63 Tak jen moudrost Božská řídí Zmateného světa běhy, Lev se v temnu jasna pídí, V bouři svárů stíhá břehy Pokoje a národnosti, Hromem pravé statečnosti Lsti a chlapství kruhy drtí, Líbá řád a ctnosti bledé Z necti k trůnu slávy vede, Vykupuje vlast svou smrtí. Můzy, nelichotné dcery Pravdy přísné srdcem vřelým Dorážejíc na pověry Závistníků hrdých, smělým Čelem světu vypravují, Jak se divy rozvinují Z bouře zžírajícých válek Božstvím odvážené hlavy, Mírem vyčištějí mravy V ráj y křísý z pouště kálek. Přítelkyně nejvěrnější Tklivých lidí v putování Radovánky nejčistější RozsývajeRozsývajíc v namahání 64 Růžemi a rozkošemi Vedou po kvetoucý zemi Putovníky k blaženosti; Zde jim šalbu strhše s očí Sladnoucými zpěvy točí Pravdu z čisté rozkošnosti. Bludy mrou a trnou hrůzy, Syvé hasne ukrutenství, S nebe loudí vnadné Můzy Moudrost krásu člověčenství. Slunce učenosti svítí, Lidé cenu Božskou cýtí, Duch se pne a srdce šíří, Láska obměkčuje skály, Ctnost květ rozmnožujíc chvály Vznešenější mocý píří. Jaroslav sstřel ukrutníky Líté světa zděšeného; Kašpar pověr bojovníky Zplašil z kraje ourodného; Slovo řekl: chrám Můzy slaví, Z pukřeniny živne zdraví, Krása okouzluje Čechy, Mocný duch se předky sýlí, 65 Do věčnosti obr cýlí Roje vzdělanosti vzdechy. Darmo Alpy děsý ledné, Ohněm víří rozpukliny, Slunce tmí se, měsýc bledne, Tvorů skoumá žiloviny; Přebíraje bylin světy Nejlícnější skládá květy V čerstvý věnec učenosti. Z jedu med, z pěn zlato zbírá, Vlídným okem slzy stírá Utejrané nevinnosti. Svět se klaní rozvážení Mohutného panovníka, Který v svatém rozhorlení Pilnost lije do rolníka. Kde jste Lumírové s věncy? Neste poctu oslavency, Rozhlašujte světem divy! Z tmy se Homérové vinou, Zlatý věk a sláva kynou, Hvězdou jsou y hroby živy! 66